Podpořte Psyché lázně

Při příchodu do terapie jsem již měla diagnózu - těžké deprese na invalidním důchodu. Byla jsem uzavřená, s neustálým pocitem strachu a ohrožení. Terapie mi pomohla se vnitřně uklidnit, začít naslouchat svému tělu a pracovat s ním. Nyní jsem na nižším stupni invalidity, pracuji na částečný úvazek a žiji plnohodnotný život.

Eko arteterapie pro mě byla velkou oporou na cestě k uzdravení z onkologického onemocnění. Doprovázela mě při hojení a uzdravování nejen těla, ale i mysli, duše a dalších aspektů zdraví. Vedla mě k propojení s přírodou a čerpání z jejích nezměrných léčivých sil, v jejím moudrém zrcadle k poznávání sebe sama, částí bolavých, ale i těch zdravých a silných, o které jsem se mohla opřít. Učila mě nebojovat, ale porozumět, přebírat odpovědnost za své zdraví a vyhmatávat tu svoji cestu ke zdraví, která sdělením čistých výsledků neskončila, a já po ní jdu s pokorou a vděkem dál.

Do terapie jsem vstupovala před 3 lety z důvodu krize ve vztahu a svého zdravotního stavu. Tím začala moje cesta sebepoznání. Postupně uzdravuji stará emocionální zranění. Učím se, jak nezůstávat ve zraněném vnitřním dítěti. Vrátit do života spontánnost a citit se šťastně. Nastavovat si svoje osobní hranice. Terapie mi pomohly zastavit ataky autoimunitniho onemocnění. A zlepšuje moje vztahy s okolím. Dnes už věřím, že je vše o nastavení mysli.

Hledal jsem pomoc při mém psychickém zhroucení u lékařů a psychiatrů. Jelikož mi hlava a tělo začlo dělat věci které jsem nedokázal pochopit - mé tělo se hroutilo z jakékoliv krizové situace a následně jsem prožíval silné depresivní pocity, strachy, panické ataky, myšlenky o smyslu života a vlastně proč vůbec žít. Léky jsem ale necítil jako svou cestu. Po několika individuálních sezení mi byla doporučena Eko arterapeutická skupina. Pod vedením ve skupině, plnění úkolů  se začal můj stav, víra měnit a v současné době mohu říct, že již vidím velký posun a možná jsem již dál, než jsem kdykoliv byl před mým psychickým zhroucením. Hlavně cítím, že to není můj konec cesty.

Metoda si mne našla v době, kdy jsem procházel nejtěžším životním obdobím. Kvůli extrémní ztrátě majetku a peněz, kterou jsem sám způsobil, se mi zhroutily veškeré jistoty a dosavadní materialisticky zaměřený život vystřídal strach o budoucnost provázený sebevražednými myšlenkami, pocity oběti a apatií k okolí. Tvorba, příroda a dobré vedení mi pomohly najít novou životní sílu a pohled na rodové příběhy, které z jisté části mohly k mé situaci vést. Příběhy z minulosti jsem se pomalu naučil (a stále učím) využívat k získávání energie pro další léčení a seberozvoj. Jen těžko se vyjadřuje vděčnost a hlavně respekt, který mám k léčivé síle přírody ve spojení s citlivou a poctivou prací postavenou na letech zkušeností. Díky ekoarteterapii dnes mohu žít šťastnější život, pracovat, starat se o rodinu.

Celých dvacet let jsem nevyšla z domu bez doprovodu rodiny. Strach mi znemožňoval jít do práce nebo jen na krátkou procházku. Na prvním terapeutickém pobytu jsem s velkou podporou zvládla strávit několik hodin sama v přírodě, což byl malý, ale zásadní krok. Na druhém pobytu jsem díky terapeutickému vedení poprvé přespala v lese, což mi dodalo sílu čelit svým obavám. Po návratu jsem začala chodit sama po zahradě, později i po sousedství. Nakonec jsem začala chodit po městě a objevovat nová místa, aniž bych potřebovala doprovod. Dnes už se nebojím, věřím si a žiju plnohodnotný život.